Největší chmelařské muzeum na světě

Chmelařské muzeum v Žatci je největší expozicí svého druhu na světě. Na ploše 4.000 čtverečních metrů je dokladován vývoj chmelařství od raného středověku do současné doby. Dozvíte se, proč se nejlepší chmel na světě sklízí právě na Žatecku. Kromě zajímavých sbírek muzea se seznámíte s vlastním objektem, který je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století. Během jediné návštěvy Žatce si zapamatujete vůni chmele a žízeň uhasíte ve městě, kde je pivo a chmel doma. 

3. plnohodnotný orloj v ČR v Žatci

lně funkční Chmelový orloj ukazuje čas, astrologické údaje, znamení zvěrokruhu a práce na chmelu v jednotlivých měsících. Každou celou hodinu se spustí odbíjení společně s pohybem objektů portálu a melodickým doprovodem.

Orloj tvoří ocelová konstrukce o rozměrech 4 krát 7 metrů potažená měděným reliéfem. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele, takzvanou dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Pod nimi se otevírá peklo, jak si ho představují žatečtí pivaři, a latinský nápis Pamatuj piva z žateckého chmele. Nad postavami se rozprostírá pivařské nebe. A pohybující se figurky symbolizují práce, jaké se v tom kterém čase právě mají provádět na chmelnicích. Třeba zavádění, česání nebo balení chmele.

 Nejpřístupnější věž v Čechách

Věděli jste, že 140 schodů radniční věže v Žatci dokázalo zdolat i několik ne právě mladých turistů? Z ochozu jistě spatřili také komín nesoucí jméno Jáchym. Legenda, která se k němu váže, dává odpověď na věčnou otázku, jak přicházejí děti na svět.

Náměstí města Žatce zdobí 47 metrů vysoká radniční věž. Byla postavena v roce 1362, jako tržnice sukna. Sloužila nejen jako budova městské samosprávy, ale i jako sklad „kacířských knih“ a válečných pokut: chmele a obilí, také se v ní nacházelo i vězení zvané rathauzní. V 18. stolení 2 krát vyhořela. Po rekonstrukci vznikla současná odoba. Dnes slouží jako rozhledna po městě a okolí. Z ochozu věže je vidět vedle zachovalých památek i několik kuriozit, kterými se město Žatec právem pyšní. První jsou komíny, díky kterým se v 19. století Žatec přezdíval jako „město se stovkou komínů“. Nejednalo se však o klasické průmyslové velikány, ale o komíny chmelařských budov. Jedinečné panorama asi třiceti zbylých komínů dnes tvoří jeden z hlavních pilířů kandidatury města na zápis do seznamu UNESCO.

Druhou zajímavostí je hrob nejstaršího pivaře na světě, na který upozorňuje pamětní deska nedaleko morového sloupu. A do třetice, pověst říká, že kdo z ochozu radniční věže zahlédne hrad Hazmburk v Českém středohoří, tomu se splní tajné nevyřčené přání. A prý to skutečně funguje!

 Žatecké komíny

Vysoké komíny, vyčnívající z červených střech jako štíhlé věže, jsou symbolem bohatství města Žatce a jeho slavné chmelařské tradice. Sloužily k odtahu sirných plynů, kde se chmel kvůli udržení lepší kvality sířil. Nízké komíny byly na sušárnách chmele a sloužily k odvodu spalin ze sušicích pecí. Sklady a balírny chmele se sušárnami a sirnými komorami byly vystavěny v poměrně krátkém období od poslední třetiny 19. století do počátku 20. století na tehdejším jižním Pražském předměstí a daly této části města Žatce jedinečný a neopakovatelný ráz. Zóna technických památek chmelařství Pražského předměstí je kandidátem pro zařazení na prestižní seznam památek světového dědictví UNESCO.

Už téměř 120 let se nejstarší z těchto velikánů rozhlížejí po městě a vyprávějí návštěvníkům Žatce o jeho bohaté chmelařské historii. Dochovalo se jich pouze třicet a lidé ve městě je mají stále rádi. Parta nadšenců dokonce každému z nich přidělila jméno, a tak v Žatci i komíny slaví své svátky.

O komínech se také tradují mnohé legendy. Ten nad Chmelařským muzeem se jmenuje Jáchym a ve třicátých letech minulého století se na něm usadila rodinka bílých čápů. Od té doby zdejší lidé mívali neobvyklé štěstí a hlavně, v ulici se rodili výhradně chlapci. To se nelíbilo mladému domovníkovi Kramplovi, který si s manželkou hrozně přál dceru, a ani po čtyřech pokusech se jim to nepodařilo. Na vině je čáp, pomyslel si Krampl a plánoval, jak vyleze na komín a čápa vyžene. Jednoho večera nabral v putyce kuráže. Když dorazil pod komín, krátce zaváhal, ale nakonec přivřel oči, pokřižoval se a svůj plán uskutečnil. Čápi se rozlétli, už když se blížil k vrcholu komína, a za chvíli letěla dolů i hromada proutí a klacků, která opeřencům po léta tvořila domov. Kramplovi však uklouzla noha, spadl o několik stupadel níž, kde se zaklínil a zůstal viset hlavou dolů. Ráno, když volal o pomoc, jej lidé objevili a podařilo se jim ho sundat. Ostuda z toho byla tak velká, že se neodvažoval vyjít na ulici. Ale co, za rok u nich doma z kolébky křičela holka. A pak nevěřte pověrám…

Od roku 2014 každoročně probíhá akce nazvaná „Hurá na komíny“, jejímž cílem je podpora kandidatury města Žatec k zápisu na seznam památek světového dědictví UNESCO. Hromadný výstup na komíny bývalých sušáren chmele se pořádá pod vedením Svazu českých komínářů.  Z vrcholů komínů pak komínáři vzájemně mávají vlajkami celému městu.

 Nejmenší chmelnice na světě  

V místech kostela Sv. Kříže stojí od roku 1967 místní rarita – nejmenší chmelnička na světě! Kostel nahradila v 18. století městská strážnice. Na jejím místě vznikl roku 1882 pomník císaře Josefa II. Ten byl roku 1919 stržen a socha císaře hozena do Ohře. Na prázdný podstavec byl v roce 1930 umístěn bronzový lev – památník obětem I. světové války.

 Nejstarší pivař Lojza Lupulín  

V roce 2001 při renovaci části náměstí, byl nalezen hrob, jež obsahoval kromě ohutného skeletu také nádobu o objemu 0,492 litru a malou hliněnou destičku se  sedmi vrypy – nejstarší pivní účet. Nález a prokázané používání chmele při přípravě nápoje odlišuje tohoto starověkého člověka od jeho současníků natolik, že byl ve  vědecké literatuře pojmenován Homo Lupulus nebo Homolupulus.